Arabská kuchyně - 2. část - tabouleh

Dnes jen jeden rychlý a velmi jednoduchý recept na arabský salát jménem tabouleh (čti tabule... ano, ano, stejně jako třeba školní tabule :-)).

Tabouleh je lahodná, osvěžující a velmi zdravá kompozice úžasných ingrediencí, jako je bulgur, rajčata, spousta petržele, máty a cibulky. Hodí se skvěle ke grilovanému masu, do pita chleba nebo společně s tahini. Šťáva, která vznikne z olivového oleje, citronové šťávy a zeleniny v salátu je navíc vynikající pro namáčení pita chleba :-)

Co budete potřebovat na misku salátu:

- Svazek petrželky (nasekaná najemno)
- Asi 4 větší rajčata (nakrájená nadrobno)
- 1 červenou cibuli (nakrájenou nadrobno)
- Pár lístků máty (stejný druh, co se dává do mojita, nasekanou najemno)
- Hrst bulguru (povařený, aby byl na povrchu měkký, ale vevnitř ještě trochu tvrdí... Prostě al dente, ale tento pojem se k arabské kuchyni tolik nehodí, co?! :-)
- Šťávu z jednoho citronu
- Olivový olej
- Sůl

Jak na to:

Petrželku a mátu nasekejte najemno a rajčata nakrájejte na menší kousky a smíchejte. U tabouleh je potřeba, aby poměr rajčat a petrželky byl půl na půl.

Následně přidejte najemno nasekanou cibulku a povařený bulgur.

Přidejte olivový olej, šťávu z jednoho citronu a dosolte.

Servírujte jako přílohu k masu nebo si tímto salátem naplňte pita chléb společně s tahini.

Dobrou chuť :-)

Arabská kuchyně - 1. část - tahini

Miluju arabskou kuchyni a vše kolem ní. Asi k tomu mám geny, protože část mé rodiny pochází z Palestiny a předpokládám, že po mateřském mléku bylo tahini to první, co jsem v životě ochutnala :-)

Nejen, že je arabské jídlo fakt vynikající, ale je i zdravé. Vlastně se mi v ní těžko hledá ingredience, která by byla přehnaně tučná. Vaření jídel je navíc rituál, samotný akt jezení potom dlouhá společenská záležitost, kdy se hodiny vychutnávají pokrmy a následně pije mátový čaj a kouří shisha.  

Na fotce můžete vidět tahini, hummus, tabouleh a domácí pita chléb. Ke všem těmto delikatesám bych se zde na blogu chtěla dostat :-)

Já mám s arabskou kuchyní bohaté zkušenosti. Když jsem byla malá, pořádaly se u nás doma gastro večírky, kdy můj táta sezval snad všechny pražské Araby a oni pak celé hodiny vařili, grilovali, klábosili, jedli a pili. Také jsem měla možnost učit se vařit arabská jídla od své palestinské tety Vanlentiny a řeknu vám, že taková hospodině a skvělá kuchařka se jen tak nevidí. A zažít večeři v době Ramadánu?! To je teprve ZÁŽITEK. 

Nerozumějte tomu ale špatně - nejsem žádná šéfkuchařka arabské kuchyně, ale myslím, že znám základy a ty bych s vámi v rámci několika postů ráda posdílela. 

Když je tedy řeč o arabském jídle, není možné nezmínit a nezačít s jejím "stavebním kamenem" a neodmyslitelnou součástí a tou je tahini. Jde o sezamovou pastu, která se přidává do různých jídel, především do hummusu. Má skvělou unikátní výraznou ale zároveň jemnou chuť, kterou nejde k ničemu přirovnat. Můžu vám ale říct, že vám bude určitě chutnat :-)

Tahini u nás v Čechách pořídíte například v obchodech se zdravou výživou nebo orientálních prodejnách (nebo si ji prostě vygooglete a objednejte přes nějaký e-shop).

Kromě vaření má ale tahini také blahodárný účinek na úlevu od pálení žáhy. Když jsem byla těhotná hrozně jsem na to trpěla a pak mi táta poradil ať na to spolknu lžíci tahini... A skutečně bylo po problému. Žádná chemie jen pasta z drcených sezamových semínek.

Když máte tahini (palestinští arabové říkají thejni), máte už to nejdůležitější a můžete připravit první skvělou omáčku/dip/pomazánku, která je neuvěřitelně jednoduchá, vynikající a hodí se skvěle ke grilovanému masu, do pita chleba se salátem nebo jen tak :-).

Ještě než ale začnete, měli byste o tahini vědět, že různě reaguje na ingredience jako je sůl, citronová šťáva a voda a je potřeba si s poměry pohrát. Ale nebojte se toho, jen se nelekejte, když se vám tahini z ničeho nic zdrcne nebo úplně zbělá po přidání některé ze surovin.

Tak tedy, co budete potřebovat na omáčku z tahini:

1 hrnek tahini

1/2 citronu

Sůl

Vodu
Svazek najemno nasekané petrželky

Jak na to:

Úplně jednoduše :-) Tahinu nalijte do misky a vymačkejte do ní šťávu z půlky citronu. Teď sledujte tu okamžitou změnu struktury a hustoty pasty - najednou je hutná a má hrubou texturu.

Jak jsem psala, to je úplně v pořádku a hladké a akorát tekuté omáčky docílíte přidáním asi půlky hrnečku vody. Nyní si dejte tu práci a vše spolu pomocí vidličky pečlivě promíchejte až docílíte jemné omáčky, která je hustá asi jako jogurt. Závěrečnou fázi je dochucování - osolte, případně opepřete a přidejte nasekanou petrželkou, můžete ale použít i mátu nebo rajčata či jarní cibulku.

Nakonec tahini pokapejte trochou olivového oleje a servírujte jako omáčku ke grilovanému masu, kebabu nebo jen tak jako pomazánku či dip k chlebu.

Dobrou chuť (nebo také arabsky "saha" :-))

... a k tomu vaření si poslechněte tématickou písničku :-)

Megarychlovka - losos marinovaný v sojové omáčce

Už tu několikrát padlo, že mám docela velkou slabost pro syrové suroviny a zejména pak hovězí maso a lososa. Možná to některým z vás bude znít nechutně, ale já mám zkrátka ráda tu opravdovou, jemnou chuť masa v kombinaci například se syrovou zeleninou, bylinkami nebo s nějakou marinádou.

Tento recept na marinovaného lososa je extra snadný, budete na něj potřebovat jen asi 5 ingredincí a myslím, že je docela efektní jako předkrm, když chcete udělat na hosty dojem, ale zároveň nemáte čas připravovat něco složitého.

Co budete potřebovat asi pro 4 osoby:

- 300 g vykoštěného filetu z lososa bez kůže
- 4 lžíce sojové omáčky (nejlépe bez konzervantů a barviv)
- Lžičku medu
- Lžičku rýžového octa
- Půl lžičky wasabi pasty
- Asi dvě lžičky hrubozrnné soli
- K servírování: například baby špenát s jarní cibulkou a okurkou a sojovou omáčku, kdyby si někdo chtěl lososa ještě smočit :-)

Jak na to:

Do misky vlijte sojovou omáčku, přidejte med a důkladně spolu promíchejte. Přidejte rýžový ocet a wasaby a kvedlejte vidličkou, dokud se wasabi z marinádě zcela nerozpustí. Nyní do tekutiny ponořte lososa a navrch ho ještě posypte hrubozrnnou solí. Přikrejte fresh fólií nebo pokličkou a nechte lososa marinovat v ledničce 3 hodiny a nebo třeba klidně i celou noc. V mezičase klidně nakoukněte pod pokličku a lososa v marinádě obraťte, ať je pekně vychucený ze všech stran.

Poté lososa z marinády vyjměte, důkladně ho osuště ubrouskem a nakrájejte ho podélně na tenké plátky.

Servírujte se salátkem a sojovou omáčkou.

Dobrou chuť :-)

Přiznání matky II

Už 10 měsíců žiju jinak... Už 10 měsíců se vše netočí jen kolem mých potřeb... Už 10 měsíců větu nezačínám převážně "JÁ chci" nebo "JÁ potřebuji, ale "Puntíče chce", "Puntíče potřebuje".

Ten přerod je zvláštní, někdy vyčerpávají, ale většinou neuvěřitelně naplňující. Jen těžko si dokážu představit, jaké by to bylo, kdyby se nám to malé stvoření nenarodilo. Vlastně už vůbec nevím, co jsem dřiv ve volných chvílích dělala. Teď to mám jasné, protože asi málo co vyžaduje takovou pozornost jako 10-ti měsíční dítě, které je po tatínkovi tak trochu motoricky neklidné :-)

Jak to celé vnímám a k čemu se jen málokdy přiznávám:

- Když přijdu do prostorů, které jsou pro mě cizí, můj mozek okamžitě začne detekovat ostré hrany,  klouzavé plochy, jakékoliv malé kuličky, které by se daly spolknout, jedovaté pokojové rostliny či zákeřné psy a kočky. Prostě cokoliv by mohlo být pro mé mládě nebezpečné, a to i v případě, že s sebou Puntíče vůbec nemám.

- Puntíčeti rostou zuby, s čímž se pojí i občasné noční scénky. Někdy, když se mi fakt nechce v noci vstávat, tak dělám, že spím a spoléhám na to, že vstane přítel. Obávám se, že on však tuto taktiku zastává také, takže někdy trvá docela dlouho, než k tomu nebohému dítěti někdo vstane :-)

- Někdy mě popadá záchvat paniky, že jsem špatná a nepřipravená matka a že něco fatálně zanedbávám. To vždy vyústí v prohledávání internetu a následné rychlé "vychladnutí", když zjistím, že kdybych měla dělat vše, co říkají ty přechytřelé články a diskuze, tak bych se z toho nikdy nevyhrabala a nakonec se zbláznila.

- Hrozně mě baví Puntíčeti vyvářet různá jídla a pak sledovat, jak jí chutná. Už se nemůžu dočkat až bude umět mluvit a řekne mi: "prosím, přidat" nebo "mňam, mňam, to se ti, maminko, fakt povedlo" (a nebo taky "mami, to je hnusný, objednej radši pizzu" :-))

- Po téměř dvou letech se můžu napít bez výčitek alkoholu a pro to, abych byla veselá mi stačí opravdu málo. Jojo, jestli chcete ušetřit na opíjení, otěhotněte, kojte a pak po odkojení vám budou stačit tak dvě dvoječky :-)

- Vždy se s přítelem těšíme, že vyrazíme někam sami dva a odpočineme si na chvíli od naší malé rebelky. Nicméně nám většinou pak stačí být maximálně hodinu mimo domov a už vytahujeme mobily a rozplýváme se nad fotkami "toho nejroztomilejšího miminka".

- Od té doby co mám dítě se skoro nemůžu dívat na televizi. Rozruší a rozpláče mě totiž snad i reklama na banku, a to nemluvím o zprávách plných katastrofických událostí.

- Puntíče roste před očima. To samozřejmě vnímám jako požehnání, ale zároveň je na tom něco smutného. Bojím se, že ani nemrknu a najednou půjde k maturitě.

- Pomalu se blíží doba, kdy naše miminko přesuneme do vlastního pokojíčku. Vždycky říkám, že se na to těším, protože se konečně pořádně vyspím. Pravda je ale taková, že to pro mě bude hodně smutný okamžik... Stane se totiž zase o něco samostatnější.

- Puntíče na mě už volá "máma". Teprve nedávno, když jsem to od ní slyšela poprvé jsem si na 100% uvědomila: "Já jsem fakt její máma a ona si to uvědomuje" Nic v životě mě na duši nezáhřálo vic :-)

V jarním módu

Je to tady! Fakt to vypadá, že jaro letos přišlo dřív a můžeme proto klidně uklidit zimní sněhule, kabáty, čepice a rukavice do skříně. A to já samozřejmě velmi ráda udělám, protože každoročně, jakmile se jen trochu oteplí, vytahuji balerínky, šaty a svetříky, abych se už konečně nemusela tahat s těmi obrovskými kusy oblečení (někdy bohužel kabát opětovně vytahuji, když zjistím, že je po ránu ješě stále několik stupňů pod nulou nebo když začne nečekaně na začátku dubna sněžit).

Tady je několik nových jarních kousků z mého šatníků:

Extra veselé růžové Kedsky z Urbanlux.cz.

Kočičí ňuchňací mega svetr z Asos.com:

Bílý, jarní, svěží světřík z F&F:

Mikino - bundička z Vero Mody:

Puntíkaté tričko Lindex z řady Holly&White:

Teplé měsíce ale miluju nejen proto, že je nádherně a ven můžu vyběhnout jen v žabkách a šatech, ale také proto, že se mi najednou výrazně rozšíří prostor k žití - náš balkón se v podstatě promění v jídelnu, kde snídáme, obědváme i večeříme a někdy tam až do noci vysedáváme a na zahradě můžeme grilovat, válet se na trávníku nebo pracovat (wifi má dneska už vážně dobrej dosah :-).

No a není lepší pocit, než když cítíte, že po té úmorné zimě je jaro konečně tady - dny se prodlužují, slunce má jiný úhel svitu a hřeje a vzduch má takovou zvláštně zemitou vůni. Ten pocit stojí za to a vlastně jsem strašně ráda, že žiju v zemi, kde se roční období střídají a můžu se těšit z příchodu jara.

Další věc, kterou začínám oceňovat na teplých měsících pochopí asi jen rodiče malých dětí. Konečně je tady totiž období, kdy nemusíte kroutící se miminko navlékat do stopadesáti vrstev, čepičky a rukaviček. To si totiž, milí nerodiče, neumíte představit ten záhul a nervy, než to malé hádě konečně oblečete a můžete vyrazit ven. Pocházka se tak člení na 3 fáze, se kterými musíte časově počítat:

1) Druhý porod aneb mission impossible navlečení měňavky do teplých oblečků- zabere vám cca 20 minut času.

2) Procházka aneb neustálá kontrola, jestli miminko nemá čepičku přes oči nebo jestli si nestrhlo rukavičky.

3) Vysvlečení háděte z kůže aneb "chyť mě, když to dokážeš a ještě při tom ze mě zkus servat všechny ty vrstvy" - zabere vám dalších 20 minut.

... jinými slovy - připrava na procházku a samotná procházka vám v zimě zabere téměř celé odpoledne. Naproti tomu na jaře a v létě jen vyletíte s vyletněným miminkem ven jako pták a je vám prostě hej :-)

MILUJU jaro!

... a tady ještě Coldplay a Shiver - tak nějak se na jaře ráda vracím k hudbě, kterou jsem poslouchala dřív :-)

Jak vás ovlivňuje příchod jara?

Nákupy v Sapě a recept na nudle s hromadou koriandru

V sobotu ráno jsme se po dlouhé době konečně odhodlali jet na nákupy do Sapy. Samozřejmě jsem už mnohokrát slyšela někoho básnit o tom, jak se tam skvěle najíte a nakoupíte, ale mně se tam prostě pořád nějak nechtělo. Až teď jsme se rozhoupali do Sapy vyrazit. Samozřejmě NE s cílem pořídit tam fejkové napodobeniny Chanel kabelek a podezřele levné hygienické potřeby, ale proto abychom nakoupili asijské suroviny a ochutnali tamní legendární Bún Chu.

Tak nějak jsem ale tušila, že pokud tam přijedeme nepřipravení a bez sebemenší potuchy kam jít a kde se dobře najíst, tak za chvíli odejdeme unavení a trochu znechucení z toho nepořádku a zmatku. Tak jsem zagooglila a našla skvělý projekt Sapa Mapa (klik - zde) - plánek s vyznačenými místy, co v Sapě stojí za to. Takže jsme šli na jistotu... Mapa nás zavedla do nevábně vypadajícího bistra Hai Há (zde - klik), na které bych se jinak ani nepodívala. Přes značný nepořádek a velký hluk v bistru jsme se ale opravdu skvěle a levně najedli. Měli jsme Bún Chu a limonádu s marakujou a když opomenu to prostředí, tak to vlastně byl hrozně fajn sobotní oběd.

Pak už jsme mířili do gigantického velkoobchodu nakoupit z nepřeberného množství rýžových nudlí, krevet, oříšků, sojových lusků a chilli omáček. Paráda!

Ale mým hlavním cílem bylo sehnat do zásoby spoustu koriandru a citrónové trávy... Tyhle dvě ingredience miluju, ale bohužel jsou v českých obchodech málokdy k dostání. Ale v Sapě se zadařilo a v nenápadném obchůdku (se jménem, které neumím ani přečist natož vyslovit  - Thực Phẩm Thắng Liên) s velkým výběrem jsme pořídili vše, co jsme chtěli a navíc máme ještě krásné hluboké misky na asijská jídla - velký úspěch a mise splněna :-)

Po příjezdu domů jsem se na ty krásné suroviny hned vrhla s konkrétním plánem, který se mi v hlavě zrodil během nekonečné cesty přes celou Prahu. 

Sálát z kuřecího masa, rýžových nudlí a koriandru*:

* Varování: pokud nejste zrovna milovníkem koriandru, tak tenhle recept určitě není pro vás, protože v salátu je této bylinky fakt celý záhonek :-)

Co budete potřebovat asi na 4 porce:

300 g kuřecích prsou (nakrájených na nudličky)

Kukuřičný škrob

2 limetky

2 stonky citronové trávy

Sladkou sojovou omáčku (pokud nemáte sladkou sojovku, použijte klasickou a přimíchejte do ní asi 2 lžičky medu)

Kousek nastrouhaného zázvoru

2 stružky česneku (rozmělněného)

Svazek koriandru 

3 jarní cibulky

Asi 200 g rýžových nudlí

Jak na to:

Nejdřív naložíme maso do marinády - vymačkejte šťávu z jedné limetky, přidejte do ní asi 3 lžíce sladké sojovky, 2 rozpůlené stonky citronové trávy, kousek nastrouhaného zázvoru, trochu nasekaného koriandru, česnek a nakonec v tekutině rozmíchejte dvě lžičky kukuřičného škrobu. Marinádu přidejte k masu a důkladně promíchejte. Takto nechte v lednici odpočívat klidně několik hodin nebo celou noc.

Maso orestujte na rozpáleném slunečnicovém nebo řepkovém oleji a následně ho dejte vychladnout na talíř vyložený ubrouskem (aby jste z masa odstranili přebytečný tuk). 

Nyní si připravte nudle dle návodu na obalu (viz etiketa psaná roztomilou češtinou níže :-)).

Nasekejte si na jemno koriandru a nakrájejte jarní cibulku. 

Maso smíchejte s nudlemi, přidejte koriandr a jarní cibulku a nechte si trochu na ozdobu. Vše zakápněte ještě půlkou limetky a druhou půlku přidejte k servírování.

Je hotovo! 

Jinak myslím, že tyto nudle se skvěle hodí na jarní dny, kdy už máte chuť na něco svěžího a "vyletněného" :-)

Dobrou chuť.

A co vy? Chodíte do Sapy? A co tam nakupujete?