pondělí 3. listopadu 2014

4 kuchyňské vychytávky aneb kitchen hacks vol. I

Od malička mě baví vařit. Pamatuji se, že jsem v pěti letech přemluvila maminku, abych si mohla zkusit něco upéct - splácala jsem vodu s moukou a cukrem do kuliček a po upečení nutila celou rodinu tuto "delikatesku" jíst k čaji. Chutnalo to jako oslazený sádrokarton, ale všichni můj výtvor se shovívavým usměvem chválili a předpokládam, že ho následně, když jsem se nedívala, vyplivli do ubrousku. Každopádně pro mě to byla velká motivace s vařením a pečením pokračovat a rozvíjet své "dovednosti".

Za ta léta jsem nastřádala pár užitečných vychytávek, jak si při přípravě jídla ulehčit práci. Možná většinu z nich znáte, tak se na mě nezlobte, jestli jsem trapná a prezentuji tady něco, co zná přeci každé malé dítě :-)

1) Případ "Cibule"

Cibule... Věčný boj s loupáním a následným slzením pří krájení této vzpupné zeleniny. Cibule je ovšem základ skoro všeho a proto je nezbytné se s ní nějak popasovat. Někdy je to ale bohužel složitější. Obzvášť ta kvalitní česká má pevné slupky a pálí do očí jako čert.

Zdroj obrázku http://topyaps.com/

Jednoho dne jsem omývala cibuli se šlupkami do vývaru a najednou si všimla, že se mi pod rukama loupe jako po másle. Od té doby vždy, když mám v ruce nějakou obzvlášť "nedostupnou", omyju ji chvíli pod teplou vodou a následně se loupe jedna radost.

Ohledně hysterického pláče u krájení - většinou to jde a vám uroní jen pár slz, ale někdy je to fakt masakr a vy pláčete a smrkáte a ve finále jste oteklí a nic nevidíte. Zkuste tohle - napijte se pořádného doušku vody a nechte ji v ústech po celou dobu krájení. Nejsem žádný doktor, ale myslím, že voda dutiny nějak uzavře a cibulový odér se nedostane do očí... Možna :-) Každopádně vím, že s tímto tríčkem neukápne jediná slzička.

2) Aby bylinky dlouho vydržely v lednici

Bylinky jsou mou oblíbenou ingrediencí. Miluju je všechny a strašně ráda experimentuji s jejich používáním a pěstováním. V zimě ale většinou nakupuji v obchodě čerstvé, balené v plastové krabičce. Bohužel rozmarýn, tymián nebo bazalka takto strašně rychle zvadnou, aniž byste je stačili použít. Pak mi ale jednou kamarád vlastnící restauraci poradil úžasný trik. Navlhčete si ubrousek, bylinky jím jakoby přikryjte a krabičku zavřete. Budou mít tak potřebnou vláhu a vydrží vám krásně čerstvé třeba i několik týdnů.


3) Jak na slepené rýžové nudle

V poslední době jsem si hodně oblíbila rýžové nudle, ale dlouho jsem zápolila s tím, že po slití vody se z nich stal jeden velký slepenec. Tomu však zamezíte jednodušše tím, že je v cedníku po uvaření důkladně properete studenou vodou a pak přidáte kapku oleje. Dělám to tak i u těstovin, ačkoliv mi někdo říkal, že je to barbarství a že Ital by něco takového nikdy neudělal :-)

Obrázek z postu http://puntikaty.blogspot.cz/2014/03/nakupy-v-sape-recept-na-nudle-s.html

4) Rozvařené brambory? Už nikdy...

Blíží se Vánoce a s nimi i oblíbený bramborový salát. Já připravuji odlehčenější verzi po celý rok, ale dlouho mě trápilo, že po uvaření jsou brambory "rozblemclé". Toužila jsem zkrátka po pevných kouscích ve svém salátu. Jak jich docílit? K nakrájeným bramborám přidejte do vařící se vody asi 2 lžíce jablečného octa. Díky němu bude váš salát nebo třeba i hranolky jedna radost :-)

Máte nějaké ověřené kuchyňské vychytávky? Sem s nimi :-)

středa 15. října 2014

V čem si právě frčim

The Killing

Odjakživa mě strašně baví detektivky a krimy. Nedávno jsme začali koukat na seriál The Killing, kde se celé první dvě série řeší jediná vražda dívky jménem Rosie. Vyšetřovatelé tak postupně odkrývají tajemství zavražděné i její rodiny a do příběhu je zapleteno také politické pletichaření, protože stopy vedou na ta nejvyšší místa. Seriál je něco mezi městečkem Twin Peaks, House of Cards a Sedm = přesně můj šálek kávy :-).


Audioknihy

V tuto chvíli jsou pro mě audioknihy ideální "čtení". Celý den totiž běhám za Puntíčetem nebo hospodařím doma a poslouchání mluveného slova je super zábava, která vám zpestří den. Nedávno jsem doposlechla Zmizelou od Gillian Flinn a byl to zážitek, jak samotný příběh, tak dramatizace knihy. Jo a mimochodem - v kinech právě běží i zfilmovaná verze, která má na ČSFD 90%, tak se rozhodně chystám i do kina.


Pleťový olej Kiehl's

Čtu a slyším to pořád: "Mám mastnou a problematickou pleť a bála jsem se používat oleje, abych ji neměla ještě mastnější". No, já jsem se bála úplně stejně - je přeci logické, že nechci být ještě mastnější než jsem :-). Nicméně na jaře v Praze konečně otevřeli první pobočku legendárního Kiehl's a tam mi milá paní konzultantka poradila Midnight Recovery Concentrate - olej, který se užívá na noc, jako sérum nebo místo krému. Nyní ho používám už téměř půl roku a musím říct, že ještě nic mi pleť tak nespravilo jako tento malý zázrak. Před spaním do obličeje místo krému vetřu asi 4 kapičky a ráno se budím krásná, svěží, žádoucí :-))).



Blogy


Tato třiadvacetiletá slečna bloguje o módě a má pokaždé tak krásně načesané vlasy, že bych si fotky jejich účesů vydržela prohlížet hodiny. 



Food/lifestyle blog plný zajímavých receptů (rozhodně se chystám na pečení tohoto chleba - zde klik), super nápadů a nádherných fotek. 


Co baví vás v poslední době (film/seriál/kniha/blog/kosmetika atd.)?

čtvrtek 25. září 2014

Kynutý švestkový koláč se skořicovou drobenkou

Chuť a vůně švestek a skořice jsou pro mě esencí podzimu. Takového toho, kdy ještě příjemně svítí slunce, ale z úhlu a síly paprsků cítíte, že se blíží chladné období. V podobných dnech mám pokaždé chuť projít se pod žloutnoucími stromy a potom sedět na balkoně v huňatém svetru s hrnkem černého čaje s mlékem a kouskem švestkového koláče. Máte také nějaké podzimní chutě?


Můj recept na švestkový koláč není asi ničím speciální, ale je to ověřená klasika jako od babičky. V mém případě vlastně od dědečka, protože u nás to byl vždycky právě on, kdo pekl ty nejlepší moučníky na světě, na které do dneška vzpomínám až se mi sbíhají sliny :-)


Co budete potřebovat na jeden plech:

Na těsto:
- 300 g hladké mouky
- 1 kostku droždí
- 50 ml vody o teplotě cca 50 stupňů se lžičkou cukru
- 70 g rozteklého másla
- 50 g cukru moučka
- 100 ml teplého mléka
- 1 žloutek

Na náplň:
- 1,5 kg švestek nakrájených na půlměsíčky
- 2 vaničky polotučného tvarohu
- lžičku vanilkového extraktu (používám z Marks&Spencer a je úžasný)
- kůru z jednoho citronu
- 50 cukru krystal
- 1 vejce

Na drobenku:
- 80 g másla (vyndejte máslo z lednice asi 30 minut před tím než se na drobenku pustíte, aby vám hezky povolilo)
- 80 g cukru krystal
- 70 g polohrubé mouky
- 70 g krupičky (mám ji v drobence ráda, protože pak pěkně křupe)
- 1 polévkovou lžíci skořice

Jak na to:

1) Nejdříve si připravíme těsto v následujících krocích:

- Připravte kvásek rozmícháním droždí v teplé vodě se špetkou cukru. Kvásek nechte vzejít asi 5 minut.
- Vajíčko utřete s máslem a cukrem.
- Do hnětače* vsypte mouku, přidejte vajíčkovo - máslovou hmotu a kvásek. Stroj zapněte a po zapracování zmíněných ingrediencí přilijte ještě mléko a hněťte do doby, než vám vznikne lepkavé těsto. To následně ještě rukou zpracujte na pomoučené ploše, potom vložte do mísy a nechte pod utěrkou kynout cca 45 minut.

*Pokud nemáte hnětač nebo nejste srabík jako já, můžete použít vlastní ruce :-)


2) Mezitím, co vám kyne těsto, připravte tvarohovou náplň:

- Tvarohy utřete s vajíčkem, cukrem, citronovou kůrou a vanilkovým extraktem. 



3) ... a drobenku:

- Změklé máslo, cukr, mouku, krupičku a skořici ve větší misce rukou zpracujte do drobenky a nechte na chladném místě odpočívat.


4) Troubu předehřejte na 180 stupňů.

5) Uválejte těsto

- Těsto by po 45 minutách mělo být krásně vykynuté, takže ho vyjměte z mísy a na pomoučené ploše rukou zpracujte do pravidelné kuličky. Potom se chopte válečku a uválejte placku a rozměrech blížících se tvaru vašeho plechu. Placku opatrně přeneste na plech vyložený pečícím papírem a rukou dolaďte tvar těsta, aby přesně pasovalo.

6) Těsto ozdobíme:

- Pomocí stěrky nebo nože s tupým hrotem rovnoměrně na těsto rozetřete tvarohovou náplň.

- Na náplň naklaďte švestky.

- Nakonec švestky posypte drobenkou.


7) Pečte asi 40 minut.

A teď to nejdůležitější - ukrojte si kousek této božské many, hoďte si nožky nahoru a vychutnejte si tu atmosféru blížícího se podzimu :-)

Dobrou chuť!


úterý 16. září 2014

Na farmě

Narodila jsem se a celý život bydlím v Praze. Ten ruch, nekonečné možnosti, divadla, kina, hezké restaurace, kavárny a obchody miluju, ale přírodu asi víc. Když nemám příležitost jít i jen pár dní na procházku do lesa nebo k řece, začínám být rozmrzelá. Navzdory tomu, ale nevím nic o lesních a domácích zvířatech. To krásně demostruje jedna historka z mého útlého mládí. Tehdy jsme se sestřenicí vyrazily na prázdniny na vesnici. Co vám budu povídat - dvě puberťačky na dědině, kde za celý den projede jen traktor = NUDA na entou. Jednou jsme ale před domem naproti uviděly krásné, roztomilé a sametové zvíře přivázané k plotu. Běžíme k němu, hladíme si ho a po chvíli usoudíme, že to je koloušek. Samozřejmě nám to nedalo a ptáme se vlastníka zvířátka: "Kde jste přišel ke kolouškovi? Jste myslivec?", pán se na nás překvapeně podíval a říká: "Holky, nejste vy z Prahy?", my na to, že jsme a jak to ví a on: "Protože tohle není koloušek, ale tele."

Jednoduše řečeno o domestikované fauně nevím zhola nic a jít na farmu je pro mě skoro stejný zážitek, jako výlet do zoo. Proto jsem měla ohromnou radost, když jsme od našich drahých kamarádů dostali jako svatební dar poukázku na pobyt na Bio farmě Košík. Zabookovali jsme si termín v záři, objednali si dobroty na večeři a oběd a vyrazili. Farma je asi 40 minut od Prahy v malé vesničce Tuchom a stavení s penzionem obklopují nekonečné pastviny s kozami a ovcemi. Na zahradě (nebo dvorku? Neznám tu správnou agro hantýrku :-)) volně pobíhají malá prasátka, husy, kachny, psi a kočky. Prostě celodenní divadlo a zážitek nejen pro dítě, ale i pro dospělého. 

Stavení penzionu Bio farma Košík

Co ale na Košíku obzvlášť skvělý zážitek je jídlo. Většinu surovin mají z vlastní produkce a vyrábějí si sýry, uzeniny, džemy... Je to zkrátka ráj a ideální místo pro strávení víkendu plného zážitků v přírodě. 

Další info tradičně formou fotoreportáže :-)

Prasátek jsou na farmě desítky a ta menší, která se protáhnou plotem, pobíhají všude kolem. Když máte trpělivost a nalákáte je třeba na suchý chléb, přijdou až k vám.

Okouzlující krásy okolní krajiny. Všude kolem farmy jsou lesy, které jsou nyní plné hub...

... ale nádherných. Znáte také ten pocit, když vidíte ukázkového hříbka nebo babku, úplně ve vás hrkne a najednou máte takovou skoro až dětinskou radost? :-)

A nyní už k jídlu - naprosto delikátní sýrové prkýnko s jehněčí klobásou a domácím, rajčatovo - paprikovým chutney.

Luxusní jehněčí na cibulce a majoránce s haluškami.

Lívance s borůvkami.

Byli jste někdy na farmě Košík? Máte nějaký tip na hezké místo poblíž Prahy pro strávení prodlouženého víkendu?

A já si jdu zaběhat, protože když vidím na fotkám co všechno jsme zase snědli... :-)

čtvrtek 11. září 2014

Veganské nudle s arašídovým máslem

Nejsem vegetarián a už vůbec ne vegan, nicméně tyto lidi obdivuji a často přemýšlím, že z čistě etických důvodů bych také přestala jíst maso. Co vám ale budu povídat, nemám na to vůli a vím, že pořádný steak bohužel nic nenahradí. Alespoň se tedy snažím konzumaci masa omezit a více jíst potraviny rostlinného původu.

Super chutným veganským jídlem jsou tyto nudle. Dokonce nedávno, když jsme je doma měli k večeři, říkám manželovi: "Ani nevadí, že tam není maso, vidˇ?" a on se na mě překvapeně podíval a říká: "Ty jo, ani jsem si toho nevšiml."


Co dělá tohle jídlo speciálním je delikátní omáčka z arašídového másla, která zeleninu a nudle dokonale ochutí, že si, stejně jako můj manžel, na maso ani nevzpomenete.

Co budete potřebovat na cca 4 porce:

- 1 velkou cuketu (nakrájenou na tenké proužky)
- 2 mrkve (nakrájené na tenké proužky)
- 2 řapíky celeru (nakrájené na tenké proužky)
- 1 červenou papriku (nakrájenou na tenké proužky)
- 2 jarní cibulky (nasekané)


- 3 stroužky česneku
- Kousek čersvého zázvoru (oloupaného)
- Šťávu z půlky limetky
- 2 polévkové lžíce arašídového másla (nejraději mám z Marks&Spencer Food)
- 3 polévkové lžíce sojové omáčky
- Jedno balení rýžových nudlí (předvařené ve vroucí vodě, trvá to cca 3 minuty)
- Lžíci slunečnicového nebo řepkového oleje
- Sůl na případné dochucení

Jak na to:

Nejdřív si připravte omáčku. Do mixéru dejte arašídové máslo, česnek, zázvor, sojovou omáčku, šťávu z limetky, 3 lžíce vody a vše spolu důkladně promixujte. Omáčku ochutnejte a případně dosolte.


Na rozpálený wok (nebo klidně i obyčejnou větší pánev) s olejem dejte zprudka orestovat zeleninu (trvá to cca 5 minut).


K orestované zelenině do woku přidejte předvařené rýžové nudle a pomocí dvou vidliček spolu zeleninu a nudle důkladně promíchejte. 


Následně přimíchejte ještě omáčku a nechte na pánvi ještě asi 3 minuty smažit.


Hotovo! Jak jednoduché a rychlé je tohle jídlo?!!?! Servírujte ozdobené nasekanou jarní cibulkou a s kouskem limetky.

Dobrou chuť :-)

úterý 9. září 2014

Přiznání batolete

Téměř rok a půl života... Za tu dobu se naučila lézt, sedět, chodit, jíst a pít, komunikovat, naslouchat, smát se, hysterčit, hrát si. Vyrostla o 30 cm a nabrala 8 kilo. Neuvěřitelná moc času se u zrození nové bytosti projevuje obzvlášť výrazně a vy vnímáte, jak se z vašeho uzlíčku velmi rychle stává človek s vlastní osobností.

Foto by Lukáš Hausenblas - http://www.lukashaus.cz/

Jaké dojmy ale za ten rok a půl života nabralo naše malé batole:

- Opakuji vše, co dělá máma a táta. Když mě tatínek minule plácl přes ručičku, protože jsem sahala do zásuvky, tak jsem ho plácla na oplátku také.

- Mám své oblíbené plyšáky a ty nikdy nikomu nepůjčím. Proč? Protože jsou MOJI!

- Tatínkovi říkám "táta" už od 13 měsíců. Mamince říkám "máma", ale vlastně tím myslím i to, že mám hlad. Je to přeci logické - máma = jídlo už od mého narození.

- Rodiče mě neustále nutí, abych dělala něco čemu říkají "čuču" a "kaká" do takové malé misky. Vůbec nějak nechápu proč, ale ta věc je alespoň fajn hračkou, do které ukládám své malé plyšáčky.

- Jezení je moje úplně nejoblíbenější činnost. Kdyby mi to rodiče dovolili, žužlala bych něco celý den. I tak mě ale vždycky hodně pobaví házet třeba s rajčetem o zeď nebo rozmáznout jogurt našim pejskům do kožichu.

- Když je řeč o pejscích - když jsem byla menší, utíkali přede mnou, protože jsem je občas přátelsky zatahala za uši. Teď zas za mnou všude chodí. Asi tuším proč - s každým jídlem se s nimi totiž podělím.

- Když se mi něco povede, vždycky si za to sama zatleskám a ráda bych, aby totéž udělali i ostatní.

- Hodně se směju, tančím, tleskám ručičkama a nadšeně halekám. Ze života mám totiž neskutečnou radost a jsem ráda, že jsem na světě :-)

Foto by Lukáš Hausenblas - http://www.lukashaus.cz/